Zobrazují se příspěvky se štítkemorbis pictus. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemorbis pictus. Zobrazit všechny příspěvky

18. srpna 2019

Kuličková dráha a další

Na letošní dovolené jsme měli jeden speciální cíl. O hřišti s kuličkovou dráhou ve Zruči nad Sázavou jsem se dozvěděla od kolegyně. Jakmile jsem si našla obrázky areálu na internetu, věděla jsem, že se tam musíme zajet podívat.

13. dubna 2019

Tři tipy na výlety

Rozhodla jsem se zrušit facebookovou stránku blogu. Nic mi tenhle výdobytek sociálních sítí nepřinášel (ačkoli osobní stránku si hodlám nechat). Jen TO na mě čas od času doráželo, že už jsem dlouho nic nezveřejnila a „mí čtenáři“ prý o mně dlouho neslyšeli. Nic naplat, najdou si mě jinak. Na stránce mi ale zůstaly čtyři tipy na výlety, které bych nerada jen tak zahodila, a tak je ve zkrácené verzi přesouvám na blog. Sezóna výletů začíná, takže vzhůru na cesty!

31. prosince 2018

PF 2019

Ať vám to v novém roce pěkně frčí...


JuniorZK + LooneyCZ + Czechbart

22. září 2018

Babí lom

Původně jsme chtěli jet úplně jinam, ale nakonec jsme zamířili na Babí lom nedaleko Lelekovic.
A výlet to byl parádní. I když trochu horolezecký.
Skály slepencový, občerstvení tam bylo. No, skoro jako na Kokoříně.

2. září 2018

Zpátky ke strojům

Dlouhou dobu jsem na blog nic nenapsala. Chtěla jsem si totiž naplno užít poslední týdny dovolené. Myslím tu rodičovskou, na které jsem strávila tři krásné, ale leckdy náročné roky. A jak tvrdí mnozí z těch, kdo to sami zažili, termín „dovolená“ je v tomhle slovním spojení opravdu spíš ironický.
Zítra nastupuju zpět ke strojům. Junior jde poprvé do školky. Další dovolenou si tedy budu muset zasloužit (rozuměj odpracovat). Ale to nevadí, teď jsme si volna užili do zásoby, i přes ta hrozná vedra a ne úplně povedený týden, který jsem strávila s horečkou v posteli a s podezřením na encefalitidu nebo meningitidu (naštěstí se ani jedna diagnóza nepotvrdila).
A co jsme tedy v červnu, červenci a srpnu dělali?

23. dubna 2018

Tunelem

Kdykoli jsme jeli kolem té značky, říkali jsme si, že se tam jednou určitě podíváme. Stálo na ní jen slovo Tunel a my byli zvědaví, co vlastně uvidíme. V sobotu, cestou ze Zděchovské traktoriády, konečně nastala příznivá konstelace, a tak jsme ve Slavíči odbočili. Zaparkovali jsme přímo na tunelu.

30. prosince 2017

PF 2018

Přejeme vám vysmátý nový rok
plný veselých výletů
pěšky i na kole,
k vodě i do vody,
za horka i v zimě,
na kopce i do údolí...
A hlavně nebuďte balíci,
buďte radši v/na balíku!


8. září 2017

Fotokniha od Saal Digital (recenze)

I já jsem se nechala zlákat nabídkou firmy Saal Digital, abych vyzkoušela jejich fotoknihu. Výměnou za recenzi jsem dostala poukázku v hodnotě 900 Kč, kterou jsem beze zbytku využila. Mohlo by to znít jako placená reklama, ale s fotoknihou jsem opravdu moc spokojená. Můj názor je samozřejmě subjektivní, nejsem žádný profesionální fotograf, knihař ani tiskař, ale tahle fotokniha se mi vážně moc líbí a určitě bych ji doporučila!

10. listopadu 2016

Papírové stromečky - návod

Vánoce se kvapem blíží. Tedy alespoň podle letáků ve schránce. Nejvyšší čas vyrobit si trochu té zimní sváteční výzdoby do bytu. Ideálně to chce něco jednoduchého a rychlého, zvlášť pokud doma taky máte zvídavého pomocníka, který rád trhá papír, strká si tužku do nosu nebo se snaží dosáhnout na nůžky, aby zjistil, proč mu je maminka nechce půjčit.
Na mém oblíbeném návykovém Pinterestu jsem takový druh dekorace naštěstí našla. A tak zatímco si naše batole dopřávalo svou půlhodinovou chrupku, já jsem vykouzlila několik papírových stromků. Jak? Tož tak...

30. září 2016

Ty děti tak rychle rostou

Vždycky jsem výroky „ten čas hrozně letí“ a „ty děti tak rychle rostou“ považovala za obrovské klišé. Jenže pak se nám narodil Junior. Už je to rok... Cože? Rok! A mně nezbývá než říct, že je to spíš obrovská pravda.


25. dubna 2016

Košíková

Ne, žádný basketball, ale ještě jedna košíková fotka.
Fotka z košíku.


Tak jde čas aneb Sedm měsíců za námi.

1. ledna 2016

Krmítko slaví úspěch

I my každou zimu sypeme ptáčkům. (Aby jim to neklouzalo.)

Krmítko jsme vždycky mívali na parapetu v kuchyni. Občas k němu přiletěl nějaký ten kos nebo sýkorka, ale moc velkou návštěvnost nemělo. Spoustu zrní jsme na jaře museli vysypat...
Letos Czechbart rozhodl, že uděláme změnu a krmítko dáme na okno v ložnici, na druhou stranu bytu. Mezi paneláky je několik stromů a je tu i větší klid, což by mohlo mít dobrý vliv na letecký provoz. A taky že jo!

5. listopadu 2015

Všechno je jednou poprvé

Například já jsem v úterý poprvé vyjela kolečkem kočárku ho*no. Dle rozsahu škod muselo snad být lidské.

Bylo mi podezřelé, že se zadní pneumatika na lesní cestě zničehonic obalila spoustou listí, tak jsem se sehnula... pak teprve mě do nosu udeřil ten puch. A bylo jasno. Fuj. Takže pěkně najít příhodnou větvičku, což v lese nebyl žádný problém, a honem exkrement vyšťourat. Naštěstí to docela šlo, domů jsme dojeli bez následků.

19. července 2015

Poslední dovolená ve dvou - pokračování

Předpověď na sobotu nebyla ideální. Probudili jsme se, déšť bubnoval do střešního okna a nám se ani nechtělo vstávat. Po snídani, při které jsme probírali různé alternativy, se ale počasí trochu umoudřilo, a tak jsme nakonec vyrazili podle plánu na severozápad. Že uvidíme.


15. července 2015

Poslední dovolená ve dvou

Po všech těch vzletných názvech jako Výprava na Pravý Točník, Expedice Po stopách Sváti Pulce nebo Na dohled od Ještědu zní titulek tohoto příspěvku trochu smutně. Jenomže zásadní tam není slovo POSLEDNÍ, ale spojení VE DVOU. Protože časem se určitě uskuteční další dovolená. A tam už velmi pravděpodobně pojedeme ve třech ;)

Podtitulek by klidně mohl znít třeba Ve skalách a mezi zebrami, ale to mi trochu zavánělo mayovkou...

14. června 2015

Zoo Olomouc

Olomouckou zoo na Svatém Kopečku zbožňujeme. Nejen proto, že je to od nás jen kousek přes les, že na ni máme vzpomínky z dětství, nebo proto, že jsem pro ni v rámci bakalářské práce vytvořila mapu. Máme ji rádi prostě proto, že je tam krásně!
Snažíme se "na Kopec" chodit aspoň jednou za rok. Když jsem tam zaměřovala a fotila kvůli svému kartografickému výtvoru, byla jsem tam snad každý týden. Bylo to skvělé. Dostala jsem se i na místa, kam se běžně návštěvník nepodívá, dozvěděla se spoustu zajímavostí. Taky jsem si během Dne sponzorů pochovala Boženu. Tahle zoo je zkrátka NAŠE.


8. června 2015

Coffee mill čili Kafemlejnek

Je to už pár týdnů, co Czechbart při snídani prohodil, že by bylo skvělé kupovat zrnkovou kávu a mlít si ji doma. Nadšeně jsem souhlasila, ačkoli jsem teď pití kafe dost omezila. Jediné, co nám chybělo k dotažení plánu do konce, byl mlýnek.

27. září 2014

ZZ - západ zářijový

Na zimu odlétají ptáci na jih. My jsme na sklonku léta odjeli na západ. Na západ naší republiky. Ale jen na pár dní.
Takový prodloužený víkend v září může dopadnout v podstatě jen dvěma způsoby: buď nastane prosluněné babí léto, nebo se začne hlásit podzim a celé dny mží, prší, kape, ba i leje jako z konve. Mlhy included ;)
Zažili jsme obojí.

Ale stejně, když to srovnám s tím výletem na Kokořín... :-D (Omlouvám se, ale takhle bude zřejmě začínat každý cestopisný příspěvek.)


28. června 2014

Paseka. Kytky.

Kdysi to byla skládka.
Dneska je tu arboretum.
S výhledem.
Na Hrad Sovinec coby kamenem dohodil.