Může za to Kolumbus

Včera ráno jsem pročítala u snídaně magazín Ona Dnes, kde jsem mimochodem narazila na článek o energetické hodnotě nápojů. Kromě limonád a minerálek tu byl zmíněn taky tonik. Tedy, bylo tam napsáno Indián Tonic Water...

Zarazila jsem se u slova Indián. Hmmm, tak i automatické opravy ve Wordu (předpokládám, že na vině byly právě ony a ne překlep či neznalost) jsou z názvu nápoje zmateny. Ovšem těm to nemůžeme mít za zlé, vždyť ty ani neví, že slovo modlitba se píše s "d" a ne s "t". Komu jsem omyl s překladem názvu prominout nemohla, byl tvůrce reklamy na zmíněný nápoj, který do šotu zakomponoval halekající severoamerické indiány. Taková blbost!

"Indian" v názvu oblíbeného nápoje totiž neznamená indiánský, nýbrž indický. Jeho původ bychom tedy měli hledat v jižní Asii, a ne v Americe. Na stránkách generalbottlers.cz se dočteme, že "nejznámější a nejprodávanější značkou je Schweppes Tonic, uvedený na trh v roce 1870, a vyrobený tak, aby hořkou chininovou příchutí chutnal anglickým vojákům a úředníkům, vracejícím se z Indie, kde se chinin používal jako prevence proti malárii". Takže žádní Apačové, Čerokézové ani Komančové s tím nemají co do činění!

Vzato kolem a kolem, celý ten omyl bychom vlastně měli přičíst na vrub někomu úplně jinému. Kryštofu Kolumbovi. Nebyl to náhodou on, kdo původní obyvatele severoamerického kontinentu nazval Indiány? Byl. A udělal v tom pěkný guláš. (Indian = Indián, indiánský, Ind, indický). Tak bacha, abychom se jednoho dne v atlase nedočetli o Indiánském oceánu...