Malování podle čísel

Junior si oblíbil Super Maria a 8bitovou grafiku tak nějak všeobecně, takže teď jedeme vybarvování čtverečků. Nabídka obrázků volně ke stažení nás tak docela neuspokojila, takže jsem přemýšlela, jak si vyrobit vlastní „pixel art“. Po chvíli koumání jsem to s pomocí wordu a excelu dala dohromady a vyrobila několik číselných omalovánek na téma Super Mario.

Do Athén (Hanáckých)

Je poměrně známým faktem, že se Litovli přezdívá Hanácké Benátky a Velkému Kosíři zase Hanácké Mont Blanc. Díky geocachingu jsem však zjistila, že Haná má taky svůj Jeruzalém (= Prostějov; kvůli početné předválečné židovské komunitě) a Versailles (=Vyškov; v 17. století zde byl vystavěn zámek se zahradami). My jsme se koncem července vypravili do Kroměříže, tedy Hanáckých Athén. Usoudili jsme, že by Juniora zatím zámek ani obrazárna příliš nezaujaly, takže jsme raději zamířili do zahrad.

Naučná stezka Kukyho les

Naučnou stezkou Kukyho les

vydejte se ještě dnes!

My si ji prošli odpoledne a (pra)rodičům s dětmi ji můžeme jedině doporučit.

Sto dvacet sedm

Je to možná i víc než 127 dní, kdy jsem na blog napsala příspěvek. Po návratu z práce už se mi doma nechce znova sedat k počítači a koukat na bíle svítící obrazovku s blikajícím kurzorem. Mám toho za těch několik hodin v kanceláři až dost.
A čte dneska ještě vůbec někdo blogy? Ani já už je vlastně moc nečtu. S obnoveným členstvím v knihovně sahám mnohem raději po knize. Možná je to i tím, že spousta mých oblíbenců přestala psát blog a přestěhovala se na Instagram (tam občas zajdu) nebo na Twitter (i ten si jednou za čas ráda přečtu). Příspěvky na těchto sítích jsou krátké, rychle přečtené a ukrátí čas třeba při čekání na vlak, na tramvaj nebo na dítě, které jste před dvaceti minutami poslali, aby se převléklo, a ono stále sedí na posteli a hraje si s právě svlečenou ponožkou.
Kdo by se proto psal s blogem. Raději se v posledních měsících vrhnu na 127. stranu rozečtené knihy, uháčkuju 127 krátkých sloupků, podíváme se s mužem na 127. díl rozkoukaného seriálu (když Junior konečně usne) nebo si po 127. zahrajeme Plný kurník. Ale přiznám se, občas se mi po psaní zasteskne. Jako třeba teď.

PF 2020

Šťastný vjezd do nového roku

přejí

LooneyCZ, Czechbart a JuniorZK

Kuličková dráha a další

Na letošní dovolené jsme měli jeden speciální cíl. O hřišti s kuličkovou dráhou ve Zruči nad Sázavou jsem se dozvěděla od kolegyně. Jakmile jsem si našla obrázky areálu na internetu, věděla jsem, že se tam musíme zajet podívat.

Velikonoce? Pecka!

Letošní velikonoční svátky jsme strávili v Arnoštově nedaleko obce (a hradu) Pecka. A byla to fakt pecka! Ubytování v Penzionu Pod Vyhlídkou (neplacená reklama) bylo pěkné, s vlastní terasou, výhledem do kraje a výbornými snídaněmi, které nám připravovala milá slečna se zálibou ve větrných elektrárnách (což potěšilo zejména našeho Juniora, který je taky zbožňuje). Počasí naštěstí vyšlo, problémy s naším starým plechovým miláčkem zdárně vyřešila olomoucká autopůjčovna Mijas (taky neplacená reklama) a hned ve vedlejším apartmánu se ubytovali babička s dědou. Prostě idyla.

Tři tipy na výlety

Rozhodla jsem se zrušit facebookovou stránku blogu. Nic mi tenhle výdobytek sociálních sítí nepřinášel (ačkoli osobní stránku si hodlám nechat). Jen TO na mě čas od času doráželo, že už jsem dlouho nic nezveřejnila a „mí čtenáři“ prý o mně dlouho neslyšeli. Nic naplat, najdou si mě jinak. Na stránce mi ale zůstaly čtyři tipy na výlety, které bych nerada jen tak zahodila, a tak je ve zkrácené verzi přesouvám na blog. Sezóna výletů začíná, takže vzhůru na cesty!

PF 2019

Ať vám to v novém roce pěkně frčí...

JuniorZK + LooneyCZ + Czechbart

Adventní kalendář

Letos jsem ho stihla vyrobit...

Zpátky ke strojům

Dlouhou dobu jsem na blog nic nenapsala. Chtěla jsem si totiž naplno užít poslední týdny dovolené. Myslím tu rodičovskou, na které jsem strávila tři krásné, ale leckdy náročné roky. A jak tvrdí mnozí z těch, kdo to sami zažili, termín „dovolená“ je v tomhle slovním spojení opravdu spíš ironický.
Zítra nastupuju zpět ke strojům. Junior jde poprvé do školky. Další dovolenou si tedy budu muset zasloužit (rozuměj odpracovat). Ale to nevadí, teď jsme si volna užili do zásoby, i přes ta hrozná vedra a ne úplně povedený týden, který jsem strávila s horečkou v posteli a s podezřením na encefalitidu nebo meningitidu (naštěstí se ani jedna diagnóza nepotvrdila).
A co jsme tedy v červnu, červenci a srpnu dělali?

Chrániče na boty? No, proč ne...

Před více než rokem jsem na blogu psala o několika vychytávkách nejen pro děti. Jednou ze zmíněných věcí byly speciální chrániče, které mají zabránit prodření bot při jízdě na odrážedle. Neměla jsem vyzkoušeno, jak a zda to funguje, ale slíbila jsem o tom dodatečně poreferovat. A svůj slib plním právě teď.

První botky

Už je to nějaký ten pátek, co naše dítko začalo životem kráčet zcela samo, aniž by se spoléhalo na okolní nábytek, stěny nebo co bylo zrovna po ruce.
Pokud se dobře pamatuju, první krůčky udělal Junior bez klobouku a hlavně bos. Už v té době byl ale hrdým majitelem jednoho páru botiček, modrých kožených capáků se sovami, které obouval příležitostně. Třeba na návštěvách. Od té doby prošly jeho botníkem různé tenisky, gumáky, sandále i sněhule, z capáčků se sůvami dávno vyrostla noha... Jenže takovou vzácnost přece nelze jen tak vyhodit, no ne?

Co čteme

Budeme si číst o mňamňamu.
Budeme číst knížku o panu Sojkovi.
Budem' číst o autech a bagrech.

Tyto věty u nás bylo/je možné slyšet i několikrát denně.

Dvouleťák

To naše dvouleté batole. Jednadevadesát centimetrů, okolo 13 kil, vysmátý od ucha k uchu, zuby vyceněné, kdykoli připravený vám povykládat všechno, co ví. A co neví, to si vymyslí...

Pár tipů na krátké výlety

Tyhle výlety vám nezaberou zas až tak moc času. Pokud se tedy nebudete dlouze kochat krajinou. Což samozřejmě můžete.
Jsou to spíš takové odpolední/dopolední procházky s nějakým tím bonusem. A když si k nim najdete v okolí ještě nějaký další zajímavý cíl, pak se klidně mohou stát i výletem celodenním.

Výlety s kočárkem 6 - rozhledna Háj u Šumperka

Na rozhledně, která stojí na kopci Háj nad Šumperkem, jsme byli už před několika lety. Tenkrát jsme se tam vydali z Bludova a pamatuju si, že místy to bylo docela strmé stoupání. Na výlet s kočárkem jsme ovšem měli vybranou trochu jinou a mnohem méně náročnou trasu. Nakonec ale bylo všechno trochu jinak.

Za vratama do garáže

... pokousala doga Ráže.
(Karel Plíhal)

To se u nás stát nemůže. Naše garáž nemá vrata.

Mladějovská úzkokolejka

Na sobotu jsme naplánovali celodenní výlet. Předpověď počasí hlásila teplo až vedro a my jsme se odvážně vydali vstříc páře.
Parno jsme opravdu zažili (dokonce dvojité). Chvílemi nám také bylo trochu úzko, což nás ovšem nevykolejilo.
Návštěvu Mladějovské průmyslové dráhy zkrátka můžu vřele doporučit všem milovníkům vlaků, traktorů, bagrů, uhlí, dolů i rozhleden. Stojí to za to.

Okolo Žernavy

Pondělní odpoledne vypadalo, co se počasí týče, docela přijatelně, a tak jsme přemýšleli nad nějakým kratším výletem. Někam, kde bude svítit slunce (do lesa ne, tam by bylo po předchozích deštích mokro), mohlo by tam být pár kešek a taky trochu výhled, protože viditelnost se zdála být velmi dobrá. Nakonec jsme vyrazili k Přerovu a užili si krásnou procházku. Všechno tu bylo: slunce, kešky, výhled a navíc ještě zvonkohra, ovce a lom.