Kazety a muffiny

Dřív bych prostě jenom napsala holkám ať přijedou, že si poslechneme staré nahrávky. Jenže pouštění kazet už dneska není jen tak.

Za prvé je potřeba najít, kam jsme kazety "dobře schovali" (tipy: krabice na půdě/ve sklepě, vzadu ve skříni/v šuplíku).
Za druhé se musí sehnat něco, na čem kazety přehrajeme. Málokterá moderní hi-fi věž to umí. Je to jako shánět počítač s disketovou jednotkou.
Za třetí už jen stačí vyzkoušet, že obě výše zmíněné části jsou použitelné a budou spolupracovat.

Předmět doličný a margotkové muffiny dle receptu od Martiny

Část první byla jednoduchá, stačilo otevřít tu správnou skříň v mém "bývalém" pokojíku.
Část druhá už byla trochu těžší. Téměř dvacet let starý walkman ani nevrznul, natož aby něco přehrál, a nic jiného jsme doma neměli. Nakonec jsem si půjčila fungující kazeťák od babičky.
Část třetí vyšla tak napůl. Při přehrávání měly kazety divný zvuk. Těžko říct, jestli to bylo přehrávačem nebo má magnetofonový pásek nejlepší za sebou. Nicméně všechno znělo jako "muezzin remix" a vyšší tóny v nahrávkách připomínaly "rušný letní večer u hmyzí bažiny".

I tak jsme ale nakonec zvládly poslech dvou legendárních kazet, které jsme nahrály před téměř deseti lety. A kupodivu nás Czechbart po návratu ze zkoušky nenašel ve sklepě, kam jsme se chtěly propadnout hanbou. Tímto děkuji Modrému Portugalu, že nám pomohl zmáčknout tlačítko Play a odolat pokušení stisknout Stop!

Někdy je prostě moc fajn na chvíli přepnout do režimu Retro a s trochou té nostalgie (ach!) zavzpomínat na staré časy. Stejně jsme se od té doby moc nezměnily :-D (viz).
Jen škoda, že se k nám nemohla připojit i čtvrtá členka naší skupiny. Snad při příštím poslechu...

Sestry v akci (aneb N.J.)