Dokud jsem bydlela s rodiči doma, nikdy by mě nenapadlo přemýšlet nad tím, jak má kdo uspořádaný příbor. Prostě jsem sáhla do příslušného kastlíku a vytáhla, co bylo potřeba. Na návštěvě pak, došlo-li na jídlo, mě usadili k již prostřenému stolu.
Jenže potom jsem jednoho krásného dne v Miláššškově podnájemní kuchyni popaměti hrábla do šuplíku a místo lžičky se v mé ruce najednou objevila vidlička! Zrada! Miláššškův příborovník se očividně řídil jinými pravidly než ten rodičovský. To byl pro mě poměrně překvapivý poznatek. Tedy bylo by naivní si myslet, že každý má vidličky, lžičky a nože srovnány stejně. Je docela logické, že každý máme své specifické způsoby, jak věšet prádlo, stlát postel nebo mýt nádobí. Přesto jsem ale na přímou konfrontaci s tímto faktem nebyla připravená. Asi jsem tenkrát taky měla hlad.
V době, kdy jsem střídavě přebývala doma a u Miláššška, jsem proto trpěla jakousi "příborovou schizofrenií". Nakonec jsem si zvykla. A v naší společné domácnosti přijala uspořádání vidličky, nože, lžičky (v pořadí zleva doprava) oproti sestavě lžičky, vidličky, nože, ke které jsem byla vedena doma.
Od té doby si občas na návštěvě na příbory vzpomenu, ale nikdy nemám dost odvahy jít zkoumat příslušné přihrádky. Nechci být považována za příchyláka (příborového úchyláka)! Zatím jsem tedy měla možnost vidět v praxi jen dvě z
To jsem ještě pomlčela o malých, dezertních lžičkách, protože jejich místo může být naprosto kdekoli. U nás je najdete v přihrádce kolmé na ty ostatní, v přední části šuplíku. Nesmíme taky zapomenout na různé druhy nožů. Je důležité odlišit dvě hlavní kategorie: nože příborové, kterými si s trochou štěstí uřežeme sousto z vepřového řízku, a ty druhé, ostré, s jejichž pomocí si lze celkem snadno řízky udělat na vlastních prstech. Společně sdílené místo by asi nedělalo dobrotu, proto jsme ostré kuchyňské kudly vystěhovali do stojanu na pracovní desce linky. A co teprve náčiní, jako jsou vařečky, naběračky (moravsky šufánky) nebo paličky? Co škrabky? Tloučky? Obracečky? Otvíráky?
Držme se ale raději lžiček, vidliček a nožů. Vždyť i ty mi dokázaly udělat na pár týdnů v hlavě zmatek.
Mimochodem, teď si nemůžu vybavit v jakém pořadí bývají v menze seřazené plechové piksly s příbory. Asi se to mění podle toho, kterou várku zrovna vytáhnou z myčky. Stejně se v tom člověk vždycky musí trochu probrat, aby si nevzal nějakou nedoumytou.
Tak mě napadá, kde vlastně máme nože? Uprostřed, už vím! Celá jsem se do toho zamotala, takže to raději přestanu rozebírat a rovnou se optám:
"A co vaše příbory? Mají své místečko?"
Nechť započne anketa na twtpoll.com
Příborová traumataJo!
OdpovědětVymazatTak přesně tohle jsem řešila v září na novým privátě. Zařizování kuchyně mě zaskočilo. Najednou jsem vůbec nevěděla \"kam s čím\"?
...A nejvíc mě rozladila čtyřpřihrádková vložka do šuplíku...
Co teď jak rozdělit příbory? Takže nakonec to dopadlo následovně: lžíce+lžičky, vidličky, jídelní nože, ostré nože. A vedle \"přihrádkovače\" škrabky, vařečky, otvíráky. Má to svoje mouchy (třeba, že občas hodím do kafe místo lžičky lžíci), ale jsem konečně spokojená:)
PS: Na minulým privátě jsme měli nože-vidličky-lžíce.
PS2: Doma máme nože a vidličky ve stojánku přímo na stole, a je po traumatech ;)
Nejsem v tom sama!Tak to jsem ráda, že nejsem jediná, koho příborové trauma postihlo.
OdpovědětVymazatZ hlasování zatím vyplývá, že nikdo nemívá lžičky uprostřed. To je docela zvláštní, že?
tak to mi na privátě problém nemáme: vidličky+nože+lžice jsou v jednom kastlíku a lžičky ve druhým... akorát nám zabere víc času než to všechno najdem :D
OdpovědětVymazatale jinak doma máme lžíce, vidličky, nože :)
já taky trpěla tímhle traumatem a do našeho společného bydlení jsem to přenesla z domova - lžíce - vidličky - nože
OdpovědětVymazatAnketana tohle téma proběhla již kdysi v roce 2007 na Labužníku. Nebyl tam sice zobrazený graf, ale poznatky jsou zajímavé: http://www.labuznik.com...?ID=22475
OdpovědětVymazat:)
-->Mánek:Díky za odkaz! Pročtu si to. Ono v tom grafu je to sice bez komentáře, ale zase je hned vidět, co vede ;)
OdpovědětVymazatPro naše uspořádání mám vysvětlení, i když je pro mě \"převzaté\". Příbory jsou v šuplíku ve stejném pořadí jako na stole, což je docela logické.
me jsi dokonale zmatla tim, ze regulerne oznacujes lzice lzickami... to me tak vyvedlo z konceptu, ze by se ve me pravdy ani nepriborovym nozem nedorezal... musela jsem se jit na byte podivat, jak to vlastne mame... noze-lzice-vidlicky... a lzicky vpredu, v podelne prihradce pred nimi... lzicky a otviraky a hulky ajinou podobnou drobotinu... tak tak... doma u nasich to mame jinak... ostre noze, vidlicky a priborove noze a v prihradce vpredu jsou lzice a lzicky... nevim jak, ale nejak se to vejde... okouknu to o vikendu... :-) PS:peknej clanek ;-)
OdpovědětVymazat-->Candycane:Vidíš, to mě vůbec nenapadlo. Ono v anketě jde hlavně o ty tři hlavní kusy příboru. Asi mě zmátly ty vidličky, ale samozřejmě lžičkami byly myšleny velké, polévkové lžíce.
OdpovědětVymazatNo, tak to je klasika :-)) Známí docela dlouho bojovali, než se shodli :-)
OdpovědětVymazatI ve škkolní jídelně máme kastlíky v pořadí: lžíce - vidličky - nože.
OdpovědětVymazatPSa čisté máme v příborníku a špinavé v myčce :)
OdpovědětVymazatžádné traumanože - vidličky - lžíce (a vedle lžičky ;-)
OdpovědětVymazat***
trauma bys měla u mé drahé máti, ta má kuchyňské náčiní hned ve dvou šuplíkách :-D