Popleteniny a spol.

Minule jsem psala o tom, že člověk se pořád něco nového učí a mnohdy zjišťuje, že je to vlastně trochu jinak než si doposud myslel. Řečeno s Cimrmanovou teorií poznání, my vlastně stále "vyvracíme omyl" až se dostaneme do okamžiku, kdy "je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic".
A pak se nám tu strhla taková menší lingvistická diskuze :)

Když jsem tak psala o "okybačovi", vzpomněla jsem si na svého oblíbeného fejetonistu Rudolfa Křesťana. Na jeho pracech se mi vždycky líbila právě jazyková hravost. V tu chvíli se mi vybavil jeden konkrétní příspěvek, který byl o různých zkomoleninách, popletených a přeslechnutých textech písní či dětských omylech. Využila jsem tedy dar přítele Googla a po chvíli se mi na stránkách Týdeníku Rozhlas podařilo fejeton najít. Respektive fejetony. Jsou totiž dokonce tři. Kopírování těchto textů by zřejmě bylo jen nošením dříví do lesa (či sov do Atén?), a tak dávám k dispozici pouze odkazy. Je to moc pěkné čtení, doporučuji např. k odpolední kávě. Možná, že se v některém fejetonu najdete :)
Článek první, nazvaný Co mám na jazyku (českém) ZDE

Článek druhý, nazvaný (Po)pleteniny hladce i obrace ZDE

Článek třetí, nazvaný Do třetice ZDE

A aby se neřeklo, přispěju také svou troškou, ačkoli moje "sbírka" přeslechů je spíš z druhé ruky. Vzpomněla jsem si třeba na vyprávění zpěváka Richarda Müllera, kterému jednou známý vytkl, že zpívá takové nechutné sprosťárny, když v písni Baroko místo "Tycha de Brahe" rozuměl Schoulené holky spí nahé/u hrobu píchá de Brahe. Taky ho prý někteří lidé obdivovali pro jeho odvahu, když si mysleli, že ve skladbě "Štěstí je krásná věc" bez ostychu zpívá pět kilo heráku. Bohužel je musel vyvést z omylu - šlo jenom o uherák. O jiném milém přeslechnutí mluvila jednou v televizi taky Halina Pawlovská, která prý v dětství marně bádala po tom, jak vypadá zvíře zvané "měkoň". Zpívalo se o něm totiž v písničce Už MNĚ KONĚ vyvádějí, už MNĚ KONĚ sedlají.

Asi každý z nás našel jako malý v nějaké říkance nebo písničce takové podivné slovo, na mnoho z nich jsme ale většinou už zapomněli. Já sama si pamatuju akorát na příhodu z hudební výchovy v páté třídě, kdy se nás suplující paní učitelka snažila naučit táborovou písničku Parta z ranče Ypsilon. Celkem obyčejný song nakonec sklidil úspěch, protože vzhledem k nedostatku zpěvníků jsme s několika spolužáky přeslechli správný text a nadšeně zpívali Každé ráno sjíždí z hor, ta parta s*aček Ypsilon. A že to byl pro žáčka páté třídy docela "mazec"!

Přeslechnutí, přeřeknutí nebo překlep, to vše může být zdrojem zábavy. Ale taky docela pěkné ostudy. Napadá mě jeden příklad, i když z trochu jiného soudku. Kamarádka psala SMSku jednomu chlapci. Až po odeslání si ale všimla, že místo "Nepůjdem se někam projít?" se jí díky T9 na jejím mobilu podařilo napsat "Nepůjdem se někam spojit?" Ještě štěstí, že to byl jenom kamarád :-D