Vychytávky, které možná neznáte

V poslední době jsem (ve většině případů náhodou) narazila na několik užitečností, které mi usnadnily nebo zpříjemnily život.
Možná tu budu tak trochu objevovat Ameriku. Dokonce byste si snad mohli při čtení ťukat na čelo s tím, že bez téhle „vymoženosti“ se vy teda určitě obejdete. Třeba se ale hned pustíte do hledání, kde se taková věcička dá koupit a za kolik, protože i vám by mohla zpříjemnit chvíle u knihy/venku/s dětmi.

Doufám, že se alespoň jeden čtenář zařadí do poslední skupiny, ačkoli nejde o žádnou reklamu a uvedený seznam je čistě subjektivní. Mé kuře hrabe úplně zadarmo. Ale bylo by potěšeno!

Vezmu to bez ladu a skladu, jak jsem si to nedávno poznamenala...

Šikovná věc pro čtenáře

Nebýt kamarádky, která mi tuhle věci dala jako dárek k narozeninám, asi bych o magnetické záložce do knihy nevěděla. A sama bych si ji asi nekoupila. Přitom je to ohromná věc.
Občas se mi totiž stalo, že jsem zabrána do čtení málem zapomněla vystoupit z vlaku. A když jsem se v panice najednou mrkla z okýnka a viděla, že už jsme dávno na zastávce, mrskla jsem záložku do knihy, knihu do kabelky, všecko jen tak halabala, no a doma jsem se pak nestačila divit, že obě věci už spolu netvoří v tašce hezký pár, a já musím pracně vzpomínat, kam jsem zhruba dočetla. Magnetická záložka se rychle přicvakne na inkriminovanou stránku a drží. Jak luteránská víra. (Mimochodem, zjistila jsem, že zatímco někde se říká, jak helvétská víra, u nás doma v tomhle úsloví vždycky figurovali pouze luteráni).
Takže pokud stejně jako já nejste ten typ, co si prostě pamatuje kam až dočetl, magnetickou záložku vřele doporučuji. A dokonce jsem narazila na návody, jak si ji vyrobit.

Magnetická záložka.
Poté co její odolnost testoval Junior, nechala jsem si od Ježíška nadělit novou.

Aby netáhlo na záda

Dobře, tohle je možná trochu zbytečnost, ale já jsem si bederní/ledvinový pás oblíbila. Jasně, mohla bych nosit dostatečně dlouhá trička. Nebo nátělník. Tím bych obnažená záda zakryla a případné problémy s ledvinami vyřešila. Místo toho jsem si na Fleru koupila právě oboustranný elastický bederní pás Nice belly. Z jedné strany bílý, z druhé černý, prostě univerzální. Být trochu zručnější švadlenka, jednoduše bych si ho ušila, jenže mě to s jehlou a nití nikdy moc nešlo. Variantou těchto pásů (někdy se jim říká taky břišní) jsou těhotenské pásy, které jsem sice nezkoušela, ale určitě jsou taky fajn. Fotku přikládat nebudu - na mně byste to vidět nechtěli a samo o sobě je to jen kus látky.

Jedna užitečnost na uši

Znáte takové to podzimní, případně jarní počasí, kdy je venku ještě/už docela slušné počasí, ale hrozně fouká? Něco takového je venku zrovna teď. Na čepici je teplo a čelence zrovna neholdujete, jenže uši trpí. I pro tyhle případy existuje řešení. Jmenuje se klapky na uši. A nemyslím takové ty chlupaté obdoby sluchátek s členkou přes hlavu. Před pár lety jsem narazila na Earbags. Chvíli jsem na ně koukala, pak kroutila hlavou a nakonec s velkou dávkou zvědavosti objednala. Balíček dorazil, vyzkoušela jsem to a od té doby jsou tyhle klapky mými nerozlučnými kamarádkami pro všechny větrné dny.
Uznávám, není to pro každého. Někomu se možná nelíbí, jinému nesednou a můžou mu být nepohodlné. Já osobně bych je asi taky nevydržela nosit celý den v kuse. Na výlet po horách nebo pobíhání po vsi/městě jsou ovšem ideální. Fakt!

Moje první klapky se soby. Dnes mám ještě černé (hodobóžové).

Vychytávka pro nezbedné nožičky

Návleky na ponožky. Co to je? Úžasný pomocník pokud máte doma dítko, kterému nevydrží ponožky na nohách ani pět minut. Náš téměř půlroční Junior mohl mít nohy studené jak led (byl konec zimy) a stejně nesnesl na nožkách vůbec nic. Dokonce byl schopen si „vyšudlat“ obě nohy z dupaček nebo overálku, takže se z něj stal trupík. Zkoušeli jsme ledacos, ale teprve návleky (nebudu uvádět značku, tu lehce vygooglíte) pomohly a ušetřily nám spoustu rozčilování. Dnes už Junior bere ponožky na milost. Naštěstí. Návleky jsou určeny jen pro nechodící děti.
Návleky jsou přesně ten případ, u kterého si říkám, že na něm vlastně nic moc není. Přitom je to nápad za tisíce! („To muselo dát ale práce. A přitom taková blbost, že jo?“)

Návleky v akci.
Kdyby vás to zajímalo, tak lepší barvu tenkrát neměli.

A ještě jeden tip pro nejmenší

Posledním přírůstkem mezi mé vychytávky je chránič na boty (nebo též ochrana obuvi). Zatím nemám úplně otestováno, ale četla jsem mnohé nadšené ohlasy maminek na těch internetech. Koupila jsem, zkusmo nasadila, ale odrážedlo je zatím v procesu doručování z eshopu, tudíž pravá zkouška odolnosti teprve přijde.
Obuv pro děti je drahá. Zvlášť pokud se vydáte barefootovou cestou (nejsme ortodoxní vyznavači tohoto stylu, kupuji je jenom Juniorovi a moc to nehrotím). Když ovšem vydáte za botky tolik peněz (pod tisícovku většinou nejdou), tak byste jistě byli rádi, aby něco vydržely. Už teď mám o jízdním stylu našeho dítěte svou představu, která zahrnuje prošoupanou podrážku, díry na špičkách a nejednu odřeninu nejen textilního charakteru. A co byste taky chtěli, bydlíme na pěkném kotrmelci. Takže investice pár stokorun mi připadala rozumná. Jistě, mohla jsem koupit laciné „křusky“, ale obávám se, že nejsem tak bohatá, abych si mohla kupovat levné věci.
Samozřejmě až čas ukáže, jak užitečné chrániče budou v našem případě. Zůstaňte naladěni, výsledek pak napíšu.

Zkusmo nasazeno na zimní botku