Coffee mill čili Kafemlejnek

Je to už pár týdnů, co Czechbart při snídani prohodil, že by bylo skvělé kupovat zrnkovou kávu a mlít si ji doma. Nadšeně jsem souhlasila, ačkoli jsem teď pití kafe dost omezila. Jediné, co nám chybělo k dotažení plánu do konce, byl mlýnek.

Pořídit si slušný mlýnek na kafe není jen tak.
Pokud chcete, aby za něco stál. Ale aby zase moc nestál.
V práci si kávu meleme ve skvělém dřevěném historickém kousku, který kolega donesl od rodičů. Je to takový ten "babiččin mlýnek" se šuplíkem. Parádní a funkční.

Tak jsem i já zavzpomínala na své dětství a vybavil se mi mosazný tubus, ve kterém se kdysi mlelo u nás doma v kuchyni. Vím, že měl takový orientální vzhled.
Co se s ním asi stalo?
Poprosila jsem tedy rodiče, jestli by se po něm nepodívali. A ejhle! Taťka ho nakonec objevil na půdě.

Vyrobeno v Albánii. Uzina Tirana. Industrialeksport.

Mosazný tubus s lehkou rytou výzdobou, skládací klička, která se před uskladněním vloží do horní části, původní obal s exotickým motivem (papír trochu zašlý, ale to nijak nevadí), snad i funkční. Stačilo ho jen trochu očistit.

A teď už honem, vyzkoušet ho! Zrnkovou kávu jsme koupili cestou z města. Množství na jeden šálek Czechbart odhadl, taky hrubost mletí nastavil okometricky. Však to se časem doladí. Důležité bylo zjištění, že to fakt mele. A dobře!

Takže příště už pořádnou kávu z oblíbeného Kafe Kodó (nejlepší pražírna v Olomouci) nebo Cafe Delux (příjemná pražírna s útulnou kavárnou).

Zvláštní... nejsme nějací extra kávomilci a přesto už doma máme French press, moka konvičku a teď ještě mlýnek. Co přijde příště?