Zápisky brigádníkovy

Jak probíhalo druhé sčítání cyklistů...

14. března 2008
5,00 SEČ
Nedaleko Menzy (rozuměj jídelny, ne toho ústavu pro "íkváčky")
Olomouc, ČR
Teplota cca 2°C. Čekáme na Hlavního sčítače, který nám má dodat PDA a svým autem (jó páťáci, ti si žijou...) nás rozvézt na naše stanoviště.

5,15 SEČ tamtéž
Olomouc, ČR
Stále čekáme. Objevuje se Tom a oznamuje nám, že sraz neměl být před Menzou, ale před kolejemi (rozuměj ubytovna, ne to po čem jezdí vlak). Hlavní sčítač tam už čeká. Rozdává PDA a odváží první várku.

5,25 SEČ
ulice Šmeralova, nedaleko kolejí (jakože studentské ubytovny)
Olomouc, ČR
Hlavní sčítač se vrací pro druhou várku. Po chvíli se ocitám na svém "oblíbeném" mostě.

5,30 SEČ
třída Kosmonautů, most přes Moravu (řeku, ne asi)
Olomouc, ČR
Ťukám na tlačítko Start, zahajuji sčítání cyklistů. Teplota stále kolem 2°C.
Lehce fouká. Zatím je tma.

5,45 SEČ tamtéž
Přemýšlím, zda mě manšestráky, termotričko, tričko s dlouhým rukávem, svetr, mikina, zimní bunda, dvoje ponožky (jedny z toho teplé vlněné), šála, rukavice a kapuce dokážou ochránit před zimou.

5,55 SEČ tamtéž
Nedokážou.

5,59 SEČ tamtéž
Zhaslo pouliční osvětlení, začalo se rozednívat.

6,00 SEČ tamtéž
Zapnuly se semafory na nedaleké křižovatce.

6,15 SEČ tamtéž
Za teplárnou pomalu vychází slunce. Ani jedno z toho mě nezahřeje.

6,20 SEČ tamtéž
Přestávám cítit prsty na rukách.

6,25 SEČ tamtéž
Přestávám cítit prsty na nohách, proto přecházím po mostě tam a zpět.

6,30 SEČ tamtéž
Končí hodina syndromu Barbory Škrlové. Přesto mám dnes problém rozeznat pohlaví cyklistů, všichni vypadají jaksi asexuálně. Chlápka s culíkem označuji za ženu. Omyl si uvědomuji teprve ve chvíli, kdy dotyčný projíždí kolem mě. Chybu opravuji.

6,45 SEČ tamtéž
Jsem v půlce "směny". Po mostě jsem nachodila aspoň kilometr. Stejně mrznu. Teplota zřejmě stoupla, ale pofukuje a od vody táhne. Báb rýbu. Cyklisté se objevují vždy ve chvíli, když se chystám vysmrkat.

7,00 SEČ tamtéž
Započítávám chlapíka, který držíc kolo za řídítka běží vedle něj.

7,01 SEČ tamtéž
Přemýšlím, zda započítání toho chlapíka nebyla chyba.

7,02 SEČ tamtéž
Pouštím chlapíka z hlavy a uvažuji jak se zahřát nebo alespoň zabavit.

7,10 SEČ tamtéž
Pozoruju potápějící se kachny. Stylus mi přimrzá k rukavici. Občas se jím píchnu do prstů, abych zjistila, zda v nich mám ještě cit.

7,15 SEČ tamtéž
Kachny uletěly. Po Moravě plave kus dřeva.

7,17 SEČ tamtéž
Po Moravě plave kus polystyrenu.

7,20 SEČ tamtéž
Po Moravě plave UFR (Unidentified floating rubbish).

7,25 SEČ tamtéž
Zkouším se zabavit vymýšlením básniček nebo sloganů. Daří se mi zplichtit pouze tyto:
Cyklisty sčítat je radost, na mostě promrznu na kost.
Cyklistům, co blbě čumí, zítra prořežeme gumy.
Úroveň veršíků hovoří sama za sebe...

7,30 SEČ tamtéž
Přestávám myslet. Už jen mechanicky buším údaje o kolemjedoucích. Nijak sympaticky vyhlížející postarší pán, zřejmě rybář, na mě cinkne zvonkem. Leknutím poskočím metr vysoko.

7,55 SEČ tamtéž
Chýlí se nám to ke konci. Dneska jen cca 160 kousků, v úterý jsem napočítala rovné dvě stovky. Naštěstí to není placené od kusu.

8,00 SEČ tamtéž
Mačkám tlačítko Konec. Hurá. Vyrážím k nedaleko se nacházející kolegyni a čekáme na Hlavního sčítače. Moje chůze je podivná, necítím totiž prsty na nohách. Zvláštní pocit. Spíš necit.

Morava v osm ráno

8,10 SEČ
ulice Wittgensteinova, most přes Moravu
Olomouc, ČR
Přijíždí auto Hlavního sčítače. Odevzdáváme PDA a míříme do tepla. Už se nemůžeme dočkat úterního pokračování...

Bylo víc oblačno než v úterý...