3. září 2015

Devět měsíců

Každá to má těch devět měsíců jinak.
Bára (Mama Pocket) to třeba popsala takto.
No a u mě to bylo/je spíš nějak takhle...


První měsíc
Co? Jo? Ne? Kolik tam má být čárek?

Druhý měsíc
Hmm, tak teda potvrzeno! Zatím si to necháváme pro sebe. Necítím na sobě žádné zvláštní příznaky. Koncem měsíce dostávám průkazku.

Třetí měsíc
Pomalu to oznamujeme okolí. Šéf v práci nese tu informaci statečně. Hlavně toho po mně teď moc nechtějte, jsem strááášně unavená a spát chodím po Večerníčku. Všichni se mě ptají, jestli je mi špatně. Není. Fakt. Sorry.

Čtvrtý měsíc
Nejsem unavená, na to není čas, protože pořád jím. Žádné zvláštní chutě nemám, sním všechno, všecko, všecičko. Nezapnu kalhoty, jenže nemůžu sehnat žádné rozumné těhotenské oblečení za normální cenu. Nakonec mě zachraňuje sekáč (kalhoty s laclem ála krteček prostě musím mít) a nová těhotenská kolekce v Lidlu (právě včas). Těhotenské triko si nakonec pořizuju jenom jedno, zato tematické :)

Pátý měsíc
Můj pupek už začíná vypadat spíš jako těhotenský než jako „neumím říct jídlu ne“ (ačkoli v posledních týdnech to je pravda). I někteří lidé v tramvaji pochopili, že by mě mohli pustit sednout. Začíná kolotoč dotazů: „Kdy se to narodí?“„Víte, co to bude?“ „Už máte jméno?“ a tak dále...

Šestý měsíc
To nám to letí, přitom pořád nemám skoro nic nachystáno. Nákupní mánie se nekoná, jsem v klidu, nějak mě to zatím nebere. Hormonální bouři prožívá hlavně moje pleť, která se očividně vrátila do rané puberty. Zaregistrovala jsem se na jedny ze stránek pro maminky (kvůli přístupu do bazaru) a očekávám, kdy začnu blbnout.

Sedmý měsíc
Pořád nemám téměř nic nachystáno, teď už mě to ovšem lehce znervózňuje. Kočárek, postýlku a toho úžasného houpacího losa z IKEA ale máme - a to je hlavní! Zatím stále mluvím v jednotném čísle a můj slovník neobsahuje víc zdrobnělin než dřív. Snad to vydrží i nadále. Konečně jsem dorostla do svého jediného těhotenského trika - je ze mě koule!

Jak jsem dorostla do velikosti zeměkoule aneb GISák se nezapře

Osmý měsíc
Mateřská dovolená! Co jsem nestihla doteď, to zvládnu během následujících týdnů. Užívám si to. Prý mi těhotenství svědčí a celá zářím (to bude tou mastnou pletí, haha). Takové komplimenty si ovšem nechám líbit. Kupodivu mám pocit, že jsme s Czechbartem sehnali všechno potřebné, položky ze seznamu jsou vzorně odškrtané. Cítím se báječně.

Devátý měsíc
Cítím se jako velryba. Nebo vorvaň? Tkaničky mi musí zavazovat Czechbart. Mám sbaleno. Střídavě se těším a obávám toho, co nás čeká. Chodím velmi často (asi jako pánové v reklamě na Prostenal), chodím i v noci, a lituju ty, kdo to tak mají běžně (třeba Polulinu Permanentu), protože to je strašnej opruz.

Tak co, už to bude?

#VlastaVsVlasta (Tw)

#VlastaVsVlasta (Inst)

Žádné komentáře:

Okomentovat