Čé Dé povídka

Čekárna. Devět čtyřicet.
Desítky člověků doufají. Čekají dopravní četu. Dojedou České dráhy? Čertví.

Deset čtyřicet.
Dotěrný čokl drzé čůrá do čekanek. Druhý, čistokrevný dobrman, čenichá. Distingovaný černoch dopíjí čaj, dává čouda. Dunhillky.

Času dost. Černovlasý doktorand čučí do čistopisu disertace. Čerstvě deflorovaná čtrnáctiletá dívka čmárá do červeného deníčku. Desítka činorodých dentistů čutá. Děti, čtveráci, dělají čurbes. Dloubají čistokrevného dobrmana čepem do čumáku. Dovádějí.

Čtrnáct deset.
"Čeládka! Darebáci!" častuje dopraváky čiperný děda. Černoch dál čoudí. Dekadentní číšník dlouze čekuje dekolt čtyřicetileté dámy. Čumil. Dost čpí denaturákem. Čuně demoralizované.

Čekali dlouho. Četli detektivky, časopisy, dobrodružné články. Důchodci často dřímali. Čtvrťáci dosčítali čitatele.

Dvacet čtrnáct.

Dolétali čápi, dobzučeli čmeláci, dokvetly čilimníky, deprivovaný černoch dokouřil čibuk. Delikvent čajznul doklady čínskému diplomatovi. Čtyřicátník diskrétně čmukuje děvče, čéšky dohladil. Čechrá děvčeti čupřinu.

Dvacet čtyřicet.

Děda čije dunění, čivy dokořán! Čtyřkolák dorazil. Čoud. "Dojedeme! Čau, debilní čekárno! " "Depak, člověče!" dí člen dopravní čety. "Defekt čerpadla! Depo čeká."

Doprčic. Černočerné deprese. Čuramajzlíci!

Další čekání. Dlouhé čekání. Do časného dopoledne času dost.

České dráhy...