2. dubna 2010

Popleteniny a spol.

Minule jsem psala o tom, že člověk se pořád něco nového učí a mnohdy zjišťuje, že je to vlastně trochu jinak než si doposud myslel. Řečeno s Cimrmanovou teorií poznání, my vlastně stále "vyvracíme omyl" až se dostaneme do okamžiku, kdy "je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic".
A pak se nám tu strhla taková menší lingvistická diskuze :)

Když jsem tak psala o "okybačovi", vzpomněla jsem si na svého oblíbeného fejetonistu Rudolfa Křesťana. Na jeho pracech se mi vždycky líbila právě jazyková hravost. V tu chvíli se mi vybavil jeden konkrétní příspěvek, který byl o různých zkomoleninách, popletených a přeslechnutých textech písní či dětských omylech. Využila jsem tedy dar přítele Googla a po chvíli se mi na stránkách Týdeníku Rozhlas podařilo fejeton najít. Respektive fejetony. Jsou totiž dokonce tři. Kopírování těchto textů by zřejmě bylo jen nošením dříví do lesa (či sov do Atén?), a tak dávám k dispozici pouze odkazy. Je to moc pěkné čtení, doporučuji např. k odpolední kávě. Možná, že se v některém fejetonu najdete :)
Článek první, nazvaný Co mám na jazyku (českém) ZDE

Článek druhý, nazvaný (Po)pleteniny hladce i obrace ZDE

Článek třetí, nazvaný Do třetice ZDE

A aby se neřeklo, přispěju také svou troškou, ačkoli moje "sbírka" přeslechů je spíš z druhé ruky. Vzpomněla jsem si třeba na vyprávění zpěváka Richarda Müllera, kterému jednou známý vytkl, že zpívá takové nechutné sprosťárny, když v písni Baroko místo "Tycha de Brahe" rozuměl Schoulené holky spí nahé/u hrobu píchá de Brahe. Taky ho prý někteří lidé obdivovali pro jeho odvahu, když si mysleli, že ve skladbě "Štěstí je krásná věc" bez ostychu zpívá pět kilo heráku. Bohužel je musel vyvést z omylu - šlo jenom o uherák. O jiném milém přeslechnutí mluvila jednou v televizi taky Halina Pawlovská, která prý v dětství marně bádala po tom, jak vypadá zvíře zvané "měkoň". Zpívalo se o něm totiž v písničce Už MNĚ KONĚ vyvádějí, už MNĚ KONĚ sedlají.

Asi každý z nás našel jako malý v nějaké říkance nebo písničce takové podivné slovo, na mnoho z nich jsme ale většinou už zapomněli. Já sama si pamatuju akorát na příhodu z hudební výchovy v páté třídě, kdy se nás suplující paní učitelka snažila naučit táborovou písničku Parta z ranče Ypsilon. Celkem obyčejný song nakonec sklidil úspěch, protože vzhledem k nedostatku zpěvníků jsme s několika spolužáky přeslechli správný text a nadšeně zpívali Každé ráno sjíždí z hor, ta parta s*aček Ypsilon. A že to byl pro žáčka páté třídy docela "mazec"!

Přeslechnutí, přeřeknutí nebo překlep, to vše může být zdrojem zábavy. Ale taky docela pěkné ostudy. Napadá mě jeden příklad, i když z trochu jiného soudku. Kamarádka psala SMSku jednomu chlapci. Až po odeslání si ale všimla, že místo "Nepůjdem se někam projít?" se jí díky T9 na jejím mobilu podařilo napsat "Nepůjdem se někam spojit?" Ještě štěstí, že to byl jenom kamarád :-D

16 komentářů:

  1. Ahoj Looney, zděz jest Aleko :) Rudolf Křesťan patří do úzké skupinky lidí, kteří v této republice umějí napsat dobrý fejeton. Moc rád ho čtu, kdekoliv na něj narazím :) A tak díky za odkaz na články, které dosud mé pozornosti unikaly. Měj se krásně a pamatuj, nejsem nikdy d\'Aleko :)

    OdpovědětVymazat
  2. Looney,tyhle přeslechy anebo překlepy jsou zábavné jaxviňa a leckdy jsou zdrojem dooost prekérních situací.... já si teď vzpomněl akorát na kluka, co na Vítkovicích na hokeji v klidu řval \"Mítkovice\" a všichni se za něj styděli anikdo nebyl s to jej opravit... ;-))

    OdpovědětVymazat
  3. teď se mi vybabilo, že jsem jako malá měla ráda pohádku s janem čenským... a nevím, jak se jmenovala, ale pořád se v ní zpívalo... a já si zpívala... kdyby se v komnatách, běhoun jak hromnatách, a na něm akrobati, začali kejtlovati.... líbilo se mi, jak se rýmují komnaty a hromnaty... a kejtlovati jsem myslela, že je od kejt, kejtiček... jako že s nima akrobati různě švihají vzduchem. mamínek se mi nejdřív smál a pak mě vyvedl z omylu a píseň mi přeložil :-)

    OdpovědětVymazat
  4. a na základce napsal spolužák v diktátu místo Ústí nad Labem toto: Ústí na Dlabem :-)

    OdpovědětVymazat
  5. a na základce napsal spolužák místo \"Ústí nad Labem\" toto: \"Ústí na Dlabem\" :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Aleko, jsem ráda, že tě odkazy potěšily :)

    Kamio, tak ty Mítkovice mě teda dostaly :-D

    Candycane, taky si teď nemůžu vzpomenout, co to bylo za pohádku. Nebyla to ta Princové jsou na draka? Myslíš, že hromnaty by mohly být komnaty jak hrom? :-D

    eL Té, to mi připomíná Edwarda Leara: Tystambul a tystamenbul (teď si nejsem jistá, jestli to nebylo od Morgensterna).

    OdpovědětVymazat
  7. Looney: Byla to \"Princové jsou na draka\".

    OdpovědětVymazat
  8. Ale to Ústí na Dlabem je supeeeer:-)

    OdpovědětVymazat
  9. Budu muset udělat novou mapu Česka - včetně Mítkovic a Ústí na Dlabem :-D

    OdpovědětVymazat
  10. Looney:-) To nenbudeš muset, iniciativě se ovšem meze nekladou:-) vybavilo se mi jak mi kdysi přišla do mailu mapa \"Jak vidí ČR pražáci...\" znáš? ;-)

    OdpovědětVymazat
  11. Možná by stálo za to přidat několik zkomolenin dětských.
    Např. rukavičky- \"kabičky\"
    kombinézka - \"kombenička\"
    boty - \"bupy\"
    Rožmberk - \"Žormberk\"
    Nejkouzelnější ovšem je MOUCHA - \"pchepche\". Asi budu muset zjistit, jak se tomuto hmyzu říká v Číně a není-li můj druhorozený syn třeba z Dalekého Východu.

    OdpovědětVymazat
  12. Mno, trošku jinou, ale v podstatě to vystihuje;-)

    OdpovědětVymazat
  13. Přeslechy podařené a co se týká překlepů, na ty jsem také mistr :-)
    http://ubary.blogspot.cz/2006/09/o-preklepech.html

    OdpovědětVymazat
  14. Dobře jsem se tady pobavila a přidám svoji trošku do mlýna.
    Jako dítě jsem si lámala hlavu, jak vypadají HOVNOCI,
    když se v písničce zpívá ... chytili jsme ho v noci.
    Taky jsem nevěděla, co to je PÁMBA. V písničce totiž bylo... ani ti to, má panenko, pámbu nedá".
    A přeřeky své kdysi malé dcery jsem si psala, tak
    jen přidávám, že ve dvou a půl letech zoufale toužila po ančovičkách. Dost dlouho trvalo, než jsem přišla na to, že chce náušničky. Ráno měla v očích zásadně hopsalky (ospalky). Šípková Růženka byla Hajika (když přece hajá). Na pískovišti stavěla zetě (zdi). A když jsem jí vysvětlovala, že přední strana punčocháčů je tam, kde je jeden šev, tak radostně zvolala: "Aha, a zadní je ta, jak jsou ti dva šéfové". A v lednu 98 byla smutná, protože v TV nebyly Kostičky, oni tam totiž "holili" pana prezidenta Havla (volili, samozřejmě).
    Prkénko na krájení bylo krájeviště.
    "Budeme si spolu hrát a ty budeš můj protiva!" (protivník). A po dovolené v Tunisu se jí líbilo, že tam všude kvetly jeptišky. Nebyly to jeptišky, ale ibišky.

    OdpovědětVymazat