1. března 2015

Můj ptačí úlet

Venku pošmourno, mlha, zataženo. A prý to tak má ještě pár dní být.
Když jsme se vraceli z nákupu, tak jsem si uvědomila, že máme na dveřích pořád ještě sněhově vločkovou výzdobu. Studené, brrr, zimní. A stejně u nás už žádný sníh není. Jen bláto.


Dostala jsem takový ten neodbytný pocit, že to chce změnu, a to nejlíp hned. Ovšem na jarní věnec je ještě brzy. Tak něco nového?

Po chvíli hledání inspirace na Pinterestu jsem si vzpomněla na barevné papíry. Tvrdší, oboustranně vzorované. Koupené před lety v mém oblíbeném obchodě v Ostružnické ulici (modří vědí), ležely až doteď ladem v knihovně, zastrčené hned vedle Čiré anarchie Woodyho Allena. Teď konečně přišel jejich čas!



No a pak už to bylo jasné a rychlé. Dobře ukryté v pinterestí nástěnce na mě čekaly ptačí siluety. A zatímco muž kuchtil výborný oběd (hovězí ragú s rýží, premiérově a na výbornou), dala jsem se do stříhání a lepení. Synchronizace téměř dokonalá. Ptačí letka zavěšena a hurá k obědu!


Hned bude při návratu domů na té chodbě veseleji!


A už je pryč i ten nutkavý pocit, že hned, teď a okamžitě musím něco udělat!
Mimochodem, podobnost s twitterptákem je čistě náhodná ;)

Vítejte!

Žádné komentáře:

Okomentovat