5. ledna 2014

Cestou necestou okolo Islandu, část šestá

Ráno jsme vyrazili na snídani do Egilsstaðiru, největšího města na východě země. Žije tu něco málo přes dva tisíce obyvatel, což je na Island úctyhodný počet. I přesto se ukázalo, že tu není zrovna moc míst, kde by se v neděli ráno dalo skočit na něco k snědku. Nakonec jsme vzali za vděk balenými sendviči a bagetami v rychlém občerstvení u benzínky. Byly docela dobré.

Pokračovali jsme dál po okružní silnici číslo 1. Krajina se opět změnila, ocitli jsme se ve vnitrozemí. Asfaltka se sice pořád kroutila, lemovaná žlutými patníky, moře však vystřídaly červenohnědé hory. Nějak takhle by to mohlo vypadat na Marsu - pustina, kamení, nikde nikdo.

Pak jsme odbočili vpravo, na silnici s nezpevněným povrchem. Ta cesta byla nejen prach a štěrk a udusaná hlína, ale kdysi po ní musel projet tank nebo aspoň BVP, protože byla pěkně hrbolatá. Jeli jsme pomalu. Postupně nás předjelo několik aut, mimo jiné i škodovka s ústeckou espézetkou. Řekli jsme si, že když můžou jet oni sedmdesátkou, proč bychom my nemohli aspoň padesátkou.

Upozornění na most pro jedno auto
Čekalo nás ještě necelých třicet kilometrů. Na zadním sedadle jsem poslouchala kamínky, které cinkaly o karoserii. Nebo podvozek? To je fuk.

Rychlejší jízda se ukázala jako dobré řešení, zdálo se, že je to i trochu pohodlnější než se tudy ploužit. Nakonec jsme dojeli až na parkoviště nad kaňonem, který tu vytvořila Jökulsá á Fjöllum, druhá nejdelší islandská řeka. Je napájená vodou z Vatnajökullu a nachází se na ní hned několik velkých vodopádů.

Dettifoss je označován jako nejmohutnější vodopád v Evropě, za sekundu jím proteče průměrně 193 m3 vody. A je to vážně hukot. Člověk může dojít až těsně na hranu, kde se obrovská masa vody najednou vrhá dolů do zhruba 45metrové hloubky. Někteří turisté v zápalu boje za nejúžasnější fotku vypadali, že tam dolů hupsnou taky. Stačí, aby se jednomu zamotala hlava...

Dettifoss, nejmohutnější vodopád

Vypadá to neskutečně, jako z jiného světa. Možná i proto se tu natáčela úvodní scéna filmu Prometheus. (Jako přípravu na výlet jsme si právě tuhle scénu pouštěli a žasli.)

Zhruba kilometr a půl proti proudu řeky je vodopád Selfoss. Zdaleka není tak mohutný, ale díky svému tvaru podkovy a šířce přes 100 metrů vypadá úchvatně. Cesta k němu vede přímo kaňonem, podél toku, a člověk musí skákat jako kamzík z balvanu na balvan (pod jedním z nich byla keška). Je to sranda.
Selfoss, široký vodopád
Stejnou cestou a stylem "přískokem vpřed" jsme se vrátili kolem Dettifossu zpět na parkoviště. Vyrazili jsme dál na sever.

Štěrková silnice se časem zase proměnila v asfaltku. Překročili jsme 66. rovnoběžku. A po dalších kilometrech jízdy se před námi objevil Kópasker se svými políčky posetými bizarním množstvím strašáků. Dočetla jsem se, že je začala vyrábět jedna místní obyvatelka. Proč? Nevím, asi je jejich televizní program stejně "zábavný" jako u nás v Česku. Městečko působilo jako spící království a zdejší restaurace zřejmě už nějaký ten pátek nefungovala, takže jsme se po krátké procházce okolo "strašákových polí" vydali zpátky na cestu. Na jih. Na pozdní oběd (jiný než pozdní jsme během dovolené snad ani nezažili) jsme zastavili u odbočky ke kaňonu Ásbyrgi. Typická kombinace obchůdku, restaurace a benzínky. Pamatuju si, že na mě ten den začalo lézt nachlazení, která nás postupně skolila na Islandu všechny (až na mého drahého chotě, ten se držel). Dala jsem si jen polévku, ale bylo jí hodně a byla výborná.

Rozhodli jsme se, že se na kaňon Ásbyrgi zajedeme podívat. Všichni jsme se nadchli pro "klify", ale výsledek nás trochu zklamal. Teď, když koukám bez horečky a bolavého krku na krásné letecké snímky, které mi tu nabízí Google, nevypadá to vůbec zle. Možná byl problém v tom, že to odpoledne nebyl čas se projít po vrcholcích skal. Byla tam i keška. Dole v borůvčí jsme ji hledali marně. To kaňonu v našich očích na popularitě nepřidalo. Máme aspoň tu jednu fotku skály Eyjan, která vypadá parádně. Až sem pojedeme příště, tak bych tomu místu ještě dala šanci.

Eyjan, skalnatý ostroh v kaňonu Ásbyrgi (foto z Tonova mobilu)
Bylo na čase vyrazit do Reykjahlíðu k jezeru Mývatn, kde jsme měli zamluvené ubytování. Projeli jsme městem Húsavík, znamým výchozím bodem pro vyjížďky za pozorováním velryb. Tahle aktivita nás vůbec nelákala, ani jsme se tu nezastavovali.

Dojeli jsme do kempu, vyřídili formality, nafasovali povlečení a šli hledat naši chatku. Po zkušenostech z Hellu byly obavy na místě. Nejdřív jsme mysleli, že to bude zase pěkný propadák a za ty peníze (jedno z nejdražších ubytování, co jsme měli) skončíme v malém dřevěném domku s výhledem do lávy (okna doslova směřovala do skály), ale naštěstí se ukázalo, že máme prostornou chatu s terasou, obývákem a kuchyňkou, dvěma ložnicemi, koupelnou a televizí s celými dvěma islandskými programy.

V oblasti se sopečnou aktivitou bylo jasné, že z kohoutků poteče horká voda přímo z pramene. Tady ovšem byla tak silně cítit sírou (a možná dalšími minerálními látkami, nevím, nejsem chemik), že po opuštění koupelny nikdy nebylo zcela jasné, jestli se tam dotyčný sprchoval, nebo trůnil...

Kluci si večer v kuchyňce uvařili jakousi instantní věc zakoupenou v Reykjavíku pro případ ztroskotání. Já si dala Paralen, uvelebila se na gauči, zachumlala se do peřiny a koukala nejprve na koncert islandské verze Karla Černocha, potom na historický seriál v angličtině s islandskými titulky. Později jsem se přesunula do naší ložnice a usnula jako špalek.

Cesta necesta okolo Islandu
* Část první (jak to začalo - úvod, mapa)
* Část druhá (Modrá laguna, Reykjavík - Hallgrímskirkja, Harpa)
* Část třetí (Þingvellir, Geysir, Strokkur, Gullfoss, Þjóðveldisbæinn, Urriðafoss)
* Část čtvrtá (Seljalandsfoss, Skógafoss, vrak Dakoty, Dyrhólaey, Vík)
* Část pátá (Skaftafell, Svartifoss, Svínafellsjök​ull, Jökulsárlón)
* Část šestá (Dettifoss, Selfoss, Kópasker, Ásbyrgi)
* Část sedmá (Grjótagjá, Hverfell, Dimmuborgir, Skútustaðagígar, Goðafoss, Akureyri)
* Část osmá (Akureyri, Þingeyrarkirkja, Hólmavík, Djúpavík)
* Část devátá (Djúpavík)
* Část desátá (Reykjavík - Sólfar a Volcano House, Hveragerði, Ölfusdalur)
* BONUS: Virtuální cesta (Streetview, Já.is)
* BONUS: Pohlednice (fotografie z cesty)

Žádné komentáře:

Okomentovat