Bylo nebylo... Jednoho krásného dne na pracovní poradě jsem se vážně začala zaobírat myšlenkou na koupi háčku. A pak, ve slabé chvilce pracovní amorálky, jsem si vygooglila několik návodů na háčkované kytičky. Takhle prostě a nevinně to začalo.
Co vlastně bylo prvotním impulsem k úvahám o ručních pracech? Nevím. Debata nad abstraktními třídami, nepersistentními atributy a statickými metodami asi těžko. Nějaký rozhovor s kolegyněmi? To spíš.
Nejdříve jsem si vypůjčila háček a vlny od mamky. Kdysi dávno mě háčkovat učila, a tak jsem oprášila základy a konzultovala je s videonávody na YouTube. Pak ovšem přišel zlomový bod: košík na háčkovací potřeby (vyrobený dle tohoto návodu, kdyby vás to zajímalo). Rázem bylo jasno: normálně jsem se zcvokla.
Následovala návštěva galanterie. Koupila jsem si háčky a přízi, kterou mi doporučila kolegyně (Camilla 6/4, ať už ta čísla znamenají cokoli), háčkománie započala. Teď mám pět klubek různých barev a nevylučuju, že přibudou další. Holt šílenství. (Proč jen je ta galanterka tak blízko mého pracoviště?)
Doma to tedy vypadá takto:
 |
| Moje piksla ala ponožka rozkvetla. |
 |
| Okno taky zdobí kytičky. |
 |
| Postarší svetr ozvláštnila dvoubarevná brož. |
 |
| Mobil dostal nový kabátek. |
 |
| A nemůžu se nepochlubit svými klubíčky. Za spolupráci při motání děkuji Czechbartovi ;) |
 |
| Pro zpestření přidávám ještě věnec na dveřích (výsledek firemní oslavy MDŽ), aby bylo jasno, že blbnu i jinak |
Žádné komentáře:
Okomentovat
Díky za komentáře!