Kdo je doma, ten se počítá

Sčítací listy k SLDB 2011 už jsou doma!

Sčítací komisařka přišla dokonce o půlhodinku dřív než napsala na lístek. Vrazila mi do ruky celkem tři papíry, k tomu vysvětlivky a zase odešla. Šlo to překvapivě rychle. Teď koukám na www.scitani.cz a přemýšlím, kam s nimi, s listy. Potřebovat z nich budeme stejně jen kódy.
Až dosloužím, chci do sběru... Takže asi tak.

Probírám se nejčastějšími dotazy ohledně sčítání a říkám si, že je to celé složité jak žebřík dvoják. Termín "rozhodný okamžik" zamotal hlavu nejednomu z nás. I těm, kdo se běžně zdržují v místě svého trvalého bydliště.
Problémy kolem samotné distribuce rozladily i ty, kdo do té doby přistupovali k celé záležitosti apaticky.
Většina položek ve FAQ se týká účelu, důvodu a využití údajů ze sčítání. ČSÚ zkrátka stále musí vysvětlovat, na co nám to vlastně bude. Po pravdě řečeno, já to třeba stále tak úplně nechápu.
Sčítání taky opět podnítilo určité skupiny obyvatelstva, které se honem snaží vzbudit v lidech (hlavně na Moravě a ve Slezsku) národní hrdost. Na co ale komu bude, že si do kolonky národnost napíšu třeba olomoucká?

Navzdory tomu, že s celou akcí víceméně nesouhlasím, a připadá mi jako velké plýtvání peněz, se ale k výzvě Nechi být sečten jmenovitě nepřipojím. Sčítání lidu, domů a bytů mi totiž připadá jako jedna z těch věcí, o které můžeme diskutovat, můžeme o ní vést spory, můžeme s ní i nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se proti ní dá dělat... A tak to také děláme.