6. října 2008

Zeptejte se dětí

...a udělejte z nich blbce
To si takhle člověk ráno u snídaně čte časopis a hned se rozčílí. V dámském plátku ONA Dnes se v článku o párech, které žijí tzv. na hromádce, objevuje v současnosti tak populární vsuvka "Ptáme se dětí". Otázka zněla: Chcete se vdát nebo oženit? Odpovědi dítek ve věku zhruba 8 až 18 let zněly většinou, že "až najdu nějakou holku, která bude pěkná a bude hodná, tak určitě jo", "ano, moje manželka bude hezká a veselá blondýnka" apod. A jak tak čtu, přemýšlím, jaký přínos tahle anketa vlastně má, kromě toho, že autorka zaplácla místo na stránce.

A není to jediný příklad, jak média "využívají" děti, když nikoho jiného k rozhovoru neseženou. Na stránkách Magazínu Dnes se zabydlela rubrika Co na to děti. Na Nově přišli s pořadem Neviňátka (sice jsem neviděla, ale dle ukázek a ohlasů si dokážu představit).

Jediné "rozumné" interview s dětmi jsem minulý měsíc objevila ve vodafoňáckém Čilichili. Těch nejmenších se tu ptali, čím by chtěli být až vyrostou. Je zajímavé sledovat, kolik z nich chce být učitelkou, fotbalistou, doktorkou nebo třeba hasičem, jak se odpovědi s věkem vyvíjí a zda se jim sen splní. Je normální si s dítkem popovídat o věcech, o nichž má aspoň trochu představu. Proč se ho ale ptát na něco, čemu ještě nemůže rozumět?

Děti jsou upřímné, nemají tolik zábran, nestydí se, řeknou vám, co si myslí. Což může být v jisté situaci roztomilé. Jako třeba, když tříletá dcerka mé příbuzné v obchodě na otázku jedné paní: "Holčičko, jakpak jsi stará?" Odvětila: "Já nejsem stará, vy jste stará." Načež maminka zrudla a musela se paní omluvit. To je život.

Proč ale děti (či jejich rodiče) ztrapňovat cíleně? Proč se jich ptát na názor ohledně krachu na burze nebo co si myslí o panu prezidentovi? Je opravdu tak strašně směšné, když dítko pronese o nějakém politikovi, že "ten pán se mi nelíbí, protože je tlustej/plešatej/mračí se" nebo "maminka říká, že je to blbec"? Jak se asi maminka po odvysílání cítí?

Mám toho plný zuby. Já vám nevím, ale mně připadá, že média už neví co roupama. Dělají z dětí blbečky a podporují ambiciózní rodiče, kteří rádi šoupnou svého potomka před kameru/do novin, ať už tam má provádět cokoli. Někteří lidé nemají zkrátka soudnost a existence pořadů typu Nic než pravda mě to v tomhle názoru utvrzuje.

Osobně si radši veselé historky s potomky vyslechnu na rodinné sešlosti.

Jen by mě zajímalo, koho si do pořadu moderátoři budou zvát příště? Opilce? Feťáky? Chovance psychiatrických léčeben? Ti mají určitě také svébytné postoje...

11 komentářů:

  1. Looney, a víš co je největší podpásovka? Když paní učitelky (nejlépe z mateřské) tahají z dětí \"choulostivé\" detaily z rodiny. Na vesnici oblíbená zábava, pro mě absolutní eklhaft!

    OdpovědětVymazat
  2. Zneužitie detíAno, deti sa zhusta zneužívajú, otrasne mi to vadí hlavne napr pred Vianocami ako sa idú firmy roztrhať aby dali nejaké financie a zviditeľnili sa darovaním hračiek alebo nejakej sumy pre detské domovy, nedajbože to ešte prezentujú v hlavnom vysielacom čase v televízii.No a potom príde usmievajúca sa moderátorka k dieťaťu, spýta sa, či mu nechýba mamička /dá sa položiť stupídnejšia otázka ?! / a nakoniec program končí replikou moderátorky, že to podstatné, čo tým deťom chýba je úsmev a že firma xy prispela k tomu, že sa ten úsmev na tvárach detí objavil...no a to my doma s manželkou pozrieme a vieme koľká bije.To podstatné, čo tým deťom chýba je totižto rodina, nie pár omrviniek z financií firiem.
    Tie deti boli akurát otrasne zneužité.Divák vyroní slzu, pochváli firmu za humánny počin a samozrejme si ju zapamätá.Tú hru na city si nevšimne. A že tie deti naďalej ostanú v decáku a do najbližších Vianoc si na nich nikto nespomenie...netrápi.
    Pozn.
    Platí to aj v ČR, tu je dokonca najviac detí v detských domovoch na obyvateľa z okolitých krajín.

    OdpovědětVymazat
  3. Kdesi se ptaly dětí, jak se rodí děti a jeden klučík \"maminka ho vykaká\" :-D

    OdpovědětVymazat
  4. Také by mohlido TV pozvat nějaké blogery a blogerky, vyptat se jich
    (na kérky nee, to už jsem zveršoval jinde)
    na to, čím budou, až vyrostou z blogování ,-)

    OdpovědětVymazat
  5. Looney,vidím, že máš k dispozici kvalitní literaturu, myslím tím Čili-Chilli, to je dobře, jen tak dále. Genetická laboratoř tentokráte křížila Blekotu s Matkou Terezou... a co vyšlo? No? :)))

    OdpovědětVymazat
  6. Když už není kam sáhnout, děti a zvířátka se hodí vždycky.

    OdpovědětVymazat
  7. Báro, tak to je dost hnusnej (ačkoli rafinovanej) způsob jak zjistit drby.

    Milane, chtěla jsem k tomu napsat něco jako Koyama. Když nic, tak děti a zvířátka vždycky dojmou a zapůsobí. Je to vychytralý tah firem i reklamních agentur.

    Billy, nebyl daleko od pravdy :-smajl

    Gombo, já myslím, že blogeři jsou spíš na to psaní než na mluvení. Hodili by se do rádia nebo do novin. A co ty budeš dělat, až vyrosteš z blogování?

    Kamio, bylo v tom slově kvalitní ironie nebo ne? No, v laborce vyšel Halík :-smajl

    Koyamo, přesně tak. Dítko na začátek a zvířátko na konec ;-mrk

    OdpovědětVymazat
  8. Jo! Vyšel jim Halík:) Ne, nebyla v tom ironie. To je potřeba vysvětlit, já mám Č-Ch předplacené.
    A pokud přijdeš na ironického smajlíka, dej vědět. Je to zlatý grál smajlíků a nikde jsem zatím neviděl, že by jej někdo vymyslel... asi by se pak předešlo mnoha nedorozuměním:)

    OdpovědětVymazat
  9. Ironický smajlík? Co třeba: \":)\" ?

    OdpovědětVymazat
  10. To my si pro časopis chodíme každý měsíc do prodejny, máme to po cestě do centra.
    Ironický smajlík? Hm, ten Koyamův návrh není špatný! Popřemýšlím o alternativě.

    OdpovědětVymazat
  11. Ten Koyamův smajlík je pořád smajlík - první, co mě napadlo, když jsem sena něj podíval, bylo \"směje se\". Byť v uvozovkách, ale nepoužitelný. Z ironického smajlíka musí hned čišet ironie. Já nad tím přemýšlel dlouho, ale nepovedlo se mi zplodit nic přímočarého. A pak snažení zakryly jiné činnosti...

    OdpovědětVymazat